Socha spojení
Bytosti drží pohromadě jen to důležité.
Nejcennější
Ani majetek, smluvené svazky, ani sociální vizitka mezi přáteli nebo společné zaměstnáni.
Jen láska...
Jediné pravé a čiré spojení
Spolu, pospolu..
Vše ostatní je foremné
Andělé ,jsou tu s námi,
v nás.
Jsme to my, duše.
Duše které se rozhodli žít v páru, jedna pro druhou, pospolu.
Žena a muž, ona a no.
Ve dřevu opracovaného tímto způsobem vzniká velké pnutí, objevují se praskliny.
Součástí soch, součástí nás samotných.
Našich vztahů, jeden k druhému, sobě samému.
Přesto jsou spolu, přes sílu která se je snaží rozdělit, sílu kterou nelze vidět, pouze cítit.
Existuje tedy?
Nevkládají si ji tam oni?
Skrze pokušení, hněv a závist? Vstupuje skrze tyto emoce? V objetí, bez obětí,, Síla nepronikne.
Zanechá šrám, vzpomínku, zkušenost.
Duše sílí, spolu s tělem.. a mysl?
Nahlíží..